Hra lidových písniček s jednoduchým doprovodem by měla patřit k základním dovednostem každého klavíristy. Jak ale začít, když děti ještě nezahrají akord a netuší nic o harmonické kadenci? Které písničky jsou vhodné? A jak obměnit doprovody, aby to nebyla nuda? Přečtěte si pár tipů, jak postupuji já. Všechny verze písničky si navíc můžete stáhnout na konci článku 🙂

Určitě to také znáte – ať už z pozice učitele, rodiče nebo žáka. Mnohé děti na základních uměleckých školách jsou schopné zahrát bravurně stupnice, etudy i přednesy, ale když mají doprovodit lidovou písničku podle sluchu, jsou v úzkých.

Na ZUŠ máme zkrátka určité osnovy a zvládnout je není vůbec snadné. Děti mají často co dělat, aby se prokousaly veškerým „povinným“ repertoárem a na hraní písniček už nezbývá čas. Mimořádně nadané děti zase často zaměstnává příprava na soutěže. Ve výsledku pak ale mnohé děti po 1. cyklu výuky nejsou schopny zahrát podle sluchu ani jednoduchou lidovou písničku s harmonickou kadencí!

Jak ale začít, pokud jsme se hře lidových písní nikdy cíleně nevěnovali a můžeme jí věnovat třeba jen pár minut? Nabízím zde návod, podle kterého můžete začít s hraním lidových písniček již po několika lekcích hry na klavír. Zkušení učitelé mohou samozřejmě návody přeskočit a alespoň si do sbírky stáhnout další noty 🙂

1. Doprovod na dvou tónech

Jako příklad jsem vybrala písničku Běží liška k táboru. Pojďme si zahrát nejdříve pouze melodii:

Na začátku nácviku si s žáky písničku zahraji a zazpívám. Teprve poté nacvičíme melodii, a to obvykle podle sluchu. Jakmile žáček v písničce aspoň trošku zdomácní, hned ho také sama doprovázím. Už i tím si totiž rozvíjí harmonické cítění.

V této písničce nám postačí pouze tónika (I. stupeň) a dominanta (V. stupeň) – tedy v tomto případě pouze C dur a G dur. Občas před samotným nácvikem doprovodu zkusíme s žáčky i poslechové cvičení, kdy na dominantu musí zvednout ruce, na tóniku je vrací zpět dolů. Nebo můžete zkusit zahrát doprovod s chybami a žáček musí odhalit, když písnička neladí.

Moc se mi líbí, jak rozvoj harmonického cítění vysvětluje ve své knize Klavírní pedagogika paní Profesorka Vlasáková. Máte-li o tuto problematiku hlubší zájem, určitě se podívejte i do této úžasné studnice inspirace.

Maličké žáčky ještě samozřejmě nestraším s pojmy jako tónika a dominanta. Tóniku popisujeme jako jistotu, zázemí, klid nebo domov, můžeme si ji zaznačit třeba jako domeček. Naproti tomu dominanta je napětí, síla, rozhodnost nebo i otázka. Můžeme si ji označit třeba jako pana krále. Tímto elementárním způsobem si může i samotné dítko doprovod zapsat do not třeba takhle:

Pokud nechcete trávit hodinu složitým malováním, postačí i vybarvit patřičné části notového textu jinými barvami, například melodii doprovázenou tónikou zeleně, úsek hraný na dominantě červeně.

U větších dětí je samozřejmě možné zapsat si doprovod i písmenky, předjímáme tak vlastně i výuku akordických značek. Případně můžete zapisovat doprovod i do not. Já ale beru zápis spíš jako takový tahák na domácí cvičení a dávám přednost hře podle sluchu.

Tady vám ale samozřejmě přikládám návod, jak by taková první písnička mohla vypadat:

Hotovo? Pak máme za sebou první, zcela zásadní krok! Zvládáme nejjednodušší doprovod, dokážeme odlišit tóniku a dominantu a můžeme jít dál! V této chvíli dětem (a vlastně i dospělým) říkám, že když dokáží zahrát každou rukou něco jiného, teď už to bude brnkačka! 🙂

Pokud se dětem písnička dobře hraje, zkoušíme ještě malinko odlehčit levou ruku nebo transpozice od různých tónů. U durových písniček začínám s tóninami G dur, D dur, A dur a F dur.

2. Dudácká kvinta

Všichni známe doprovody s dudáckou kvintou! Jedná se o báječný univerzální recept na snadný a přitom pěkný doprovod ladící ke spoustě lidových písniček.

I s tímto elementárním doprovodem se dá ale různě čarovat. Písničku můžete zpočátku zahrát celou jen s dudáckou kvintou:

Ale dětem, které už pochopily rozdíl mezi tónikou a dominantou, tahle verze většinou nestačí. Proto si ji hned zpestříme kombinací kvinty s dominantou:

Tento doprovod je naprosto snadný a krásně se hodí třeba k písničkám Šel tudy, Dú kravičky dú nebo vánoční koledě Pásli ovce valaši.

3. Střídání kvinty a sexty

Jakmile jednou zvládneme doprovod s dudáckou kvintou, natáhnout malík do sexty už bude hračka:

Tento doprovod lze navíc rytmizovat různými způsoby. Můžete ho zahrát stejně jako melodii:

Nebo naopak jako ostinátní doprovod nezávisle na rytmu melodie:

A kdybyste se s dětmi nudili, můžete zkusit kvinty a sexty rozložit třeba takhle:

Tahle poslední varianta zní pěkně třeba na písničku Prší, prší. Ale ruku na srdce, většinou s ní děti netrápím, je už opravdu docela náročná. Kdyby jste však stále ještě neměli dost, pak je tady ještě jedna bonusová varianta, a to doprovod s rozloženými osminkami. Tu už považuji ale spíš za takový experiment a jen zcela výjimečně ji vyzkouším se staršími dětmi:

4. Doprovody s akordy a jejich stylizací

Jakmile se s dětmi naučíme hru akordů, začíná teprve ta pravá zábava. I písnička s kvintakordem a jeho obraty zní pěkně. A co teprve, když si troufnete i na jejich nejrůznější rozklady a stylizace!
Pojďme začít úplně nejjednodušší variantou. Používám ji ve chvíli, kdy s těmi nejmenšími vyzkoušíme poprvé hru kvintakordu, ale ještě si netroufáme na jeho obraty:

Na této verzi se ale dlouho nezdržujeme. Jakmile totiž zvládáme hru kvintakordu, velmi rychle se s žáčky učíme také obraty. Ráda děti nechávám, aby si samy našly ten správný obrat akordu G dur tak, aby to bylo pro malou ručičku pohodlné a neměla to daleko. Snad nejpoužívanější ze všech doprovodů je právě tento:

Akordy můžete samozřejmě také rytmicky obměnit:

Tato písnička bude znít výborně s přiznávkovým doprovodem (bas a dvojhmat):

Pro pokročilejší děti může být výzvou také synkopický rytmus:

Nebo můžete rozložit akordy tímto způsobem:

Jak s doprovody pokračovat

Pokud jste se úspěšně prokousali až sem, bude pro vás už určitě hračka přenést zkušenosti z elementárního doprovodu na další písničky.
Hezky vám to bude ladit na těchto:

• Když jsem husy pásala (stejná melodie jako Běží liška)
• Maličká su
• Ovčáci, čtveráci
• Pec nám spadla
• Prší, prší, jen se leje
• Sedí liška pod dubem
• Skákal pes přes oves
• Šel tudy, měl dudy
• Travička zelená

A také na mnoha vánočních koledách, například Pásli ovce valaši a Vzhůru bratři.

Doprovody je možné samozřejmě také různě kombinovat, například jednu sloku zahrajete jednodušším doprovodem, druhou sloku již ozvláštníte zajímavější stylizací. Určitě také vyzkoušejte s dětmi transponovat – kdy jindy si mohou tak dobře procvičit ouška, hudební teorii i orientaci na klaviatuře jako při transpozici písniček.

Co nejdříve přidejte k tónice a dominantě také písničky se subdominantou. My obvykle začínáme s těmito:

• Běžela ovečka
• Holka modrooká
• Kočka leze dírou

Tak ať se vám písničky hezky daří!

P.S.: Pokud milujete lidové písničky tak jako já a chtěli byste si je zahrát čtyřručně i s dětmi, které na klavír teprve začínají, určitě využijete moji sbírku Lidové písně a říkadla, v níž najdete i písničky na jediném tónu. Více informací o sbírce najdete tady.