Proč mají děti v Anglii klavír pokaždé v jinou dobu? V čem se nejvíc liší styl výuky? Kolik stojí výuka a co se stane, když rodiče dítěti nepořídí klavír? I o tom jsem si povídala s Ludmilou, slovenskou klavíristkou, která už 20 let působí jako učitelka klavíru poblíž anglického Bristolu.

Milá Ludmilo, jak bys stručně zhodnotila výuku klavíru v Anglii?
Je to tady velmi free, žádné škatulky, žádná omezení. Nic se tu neřeší.

Co si pod tím mám představit? 
Když jsem přišla do Anglie, do přímořského městečka Weston-super-Mare, byla jsem jako klasicky školená klavíristka úplně mimo. Všichni tady házeli akordy na kytaru jako nic, nikdo neřešil noty a všichni brali jako samozřejmost, že se k nim přidám při jamování – samozřejmě bez not.

Pro mě to ale byla úplná španělská, tedy anglická vesnice 😀 Já se na ty jejich jam-session musela připravovat, nakoupit noty a nacvičit vše předem.

Počkej počkej, to mi neříkej, že ani s žáky nehrajete z not?
No nehrajeme, aspoň zpočátku. Briti na to jdou z druhé strany – nezajímá je klasika. Chtějí hrát pop, zakládat školní kapely, jamovat. Ke klavíru přidají bubny a kytary a rázem je band na světě.

Ale i na pop a jamování přece potřebují nějaké technické základy, ne? A bez not si to taky neumím představit.
Na stupnice a etudy se tu nehraje – to bych neměla koho učit! Základy stavíme rovnou na písničkách. Dokonce jsem učila pána, který si na první hodině poručil River Flows in You. Přestože to sama doteď nechápu, za 5 týdnů ji nacvičil, úplně bez not.

Někteří se k notám dostanou oklikou později, ale jde jim to potom velmi rychle, když ví, co v notách mají hledat.

Taky se tu hodně děti učí nápodobou, tak jak to znáte třeba z výuky pomocí videí v online kurzech. Tím myslím, že dětem pomáhá i vizuální stránka hry – nejen hudbu slyšet, ale také vidět ruce učitele.

Tak to je úplně jiný svět! A ty dokážeš děti naučit jamovat??
Já je to učit nemusím. Mají to prostě v sobě. Nebojí se to zkoušet. Vždyť je to národ Beatles a Coldplay! Oni potřebují hrát, oni chtějí hrát, jim je jedno jak.

A co klasika, ta opravdu nikoho nezajímá?
Ale ano, Briti klasiku také umí ocenit. Ale málokdo jí rozumí nebo ji umí zahrát. Samozřejmě i tady si mnohé děti najdou cestu ke klasice, ale je to oklikou. V Británii nejsou klasické ZUŠky jako v Čechách nebo na Slovensku. Děti navštěvují hodiny klavíru buď soukromě nebo v rámci své základní či střední školy. Nejsou však dány žádné osnovy, co by děti měly hrát.

Ale ano, samozřejmě jsou i tací, kteří se rozhodnou jít cestou mezinárodních zkoušek (ABRSM), na nichž musí předvést velmi všestranný klasický repertoár.

„Děti mají každý týden jiný rozvrh, aby nezameškaly pokaždé stejný předmět.“

A jak taková výuka v rámci ZŠ vypadá?
Školy spolupracují s agenturami, které do nich vysílají učitele klavíru. Jsme tedy externí učitelé a máme na každého žáka 30 minut času. Vyučuje se přes den, tedy od 9:00 do 15:00.

Počkat počkat, to mají děti klavír místo běžného vyučování?
Ano, proto se také mění rozvrh – každý týden mají hodinu jindy, aby se neomlouvaly pokaždé ze stejného předmětu.

A to učitelům kolektivních předmětů nevadí, že se jim děti omlouvají z výuky kvůli klavíru?
Mnozí učitelé ani netuší, že nějaký klavír existuje. Větší výzva je to pro děti – samy si musí pohlídat čas odchodu. Pro mnohé je velký problém zvednout ruku a omluvit se, že musí odejít na hodinu klavíru. Některé jsou natolik stydlivé, že to může být i důvod k ukončení hry na klavír.

Učím třeba několik autistů, kteří jsou moc šikovní, jedou jednu zkoušku za druhou. Ale právě tahle praktická stránka pro ně bývá dost náročná.

Představuji si, že hra na klavír musí být pro rodiče velmi finančně náročná. Může si ji dovolit každý?
U nás na menším městě to přeci jen není tak hrozné. Hádám, že v Londýně to bude taky vypadat jinak, ale u nás se za 30 minut platí 17 liber (cca 500 Kč). Ale existují i školní nadace, které umožňují navštěvovat lekce i dětem, které by si jinak výuku dovolit nemohly.

Mimochodem – jedna věc je zaplatit výuku, druhá je pořídit klavír! Spousta dětí klavír ani nemá, hrají tedy jen těch 30 minut týdně se mnou na lekci. Jednu žačku jsem učila 5 let, byla z mnoha dětí, na klavír zkrátka neměli.

Mnozí ale i bez klavíru zvládají zkoušky ABRSM. Tady se na nějaká omezení nehraje – a týká se to úplně všeho. V britském školství se nehledí ani na věk, nejsou tu žádné talentové zkoušky, takže hrát mohou i děti, které by podle českých/slovenských měřítek byly bez talentu. Podporují se tu děti ze znevýhodněných rodin, školy dokonce přispívají na výuku klavíru u těch dětí, které chtějí maturovat z hudební výchovy.

Stejně tak mohou hrát třeba děti s autismem nebo jinými obtížemi. Každé dítě tu zkrátka dostane svoji příležitost.

Zmínila jsi hudební výchovu. Jak se učí na britských školách?
Zajímavé je, jak se tu už na 2. stupni základních škol učí děti pracovat s hudebními programy. Je to tzv. music technology, kde se vyučuje i tvoření hudby na počítači a já musím přiznat, že jsem překvapená, jak pokročilé a pohotové v tom děti jsou, sama bych se měla co učit.

Jinak se v rámci hudebky dělají různé velké projekty – opět již zmiňované školní bandy, ale samozřejmě ani teorie nesmí chybět.

To mi připomíná – jestlipak mají děti nějakou hudební nauku k výuce klavíru?
Kdepak! Tady se všechno musí stihnout v rámci půlhodinové lekce! Ale teorii samozřejmě probíráme během práce na skladbě, jen vždy řešíme právě to, co je potřeba. Často třeba vymýšlím teoretická cvičení přímo na zadaném repertoáru.

Jinak teorie ve větším rozsahu je potřeba až od 6. stupně zkoušek ABRSM, do té doby na ni větší prostor není.

Pověz nám prosím o těchto zkouškách víc! K čemu jsou tak důležité a co zkratka vlastně znamená?
ABRSM znamená Associated Board of the Royal Schools of Music, jde o studijní program završený mezinárodně uznávanou zkouškou.
V Británii jsou zkoušky hodně důležité, protože jsou důkazem toho, že někdo umí hrát na hudební nástroj.

K čemu tě zkoušky opravňují?
Mohou opravňovat i k výuce klavíru.

No dobře, ale vždyť se skládají ze hry na klavír a teorie. Co třeba klavírní metodika?
Tady je to postavené tak, že pokud někdo umí hrát, umí i učit. A je taky zajímavé, že pokud byste předložili vysvědčení z české ZUŠ a předvedli obdobné schopnosti jako na nejvyšším stupni zkoušky ABRSM, stejně vás tu nebudou chtít zaměstnat.

Ale přineste certifikát ABRSM, který získáte třeba díky soukromé výuce a sáhnou po vás. Zkrátka a dobře, tyto zkoušky mají opravdu zvuk.

Ale samozřejmě i zde lze studovat střední a vysoké školy, které se primárně zaměřují na umělecké obory, a to jak na interpretaci, tak i metodiku hry na hudební nástroj.

Původně jsem chtěla touto otázkou začít, ale nakonec jsem se k ní dostala teď: Jaké byly tvé začátky v Anglii a čím se živíš teď?

Začínala jsem jako au-pair a v McDonaldu – makala jsem 6 dní týdně, 12 hodin denně. A sedmý den jsem ještě navštěvovala lekce angličtiny.

Teď už ale působím jako učitelka klavíru na plný úvazek. Pod agenturou navštěvuji několik základních škol a odpoledne ještě učím u sebe doma.

Dokázala bys spočítat, kolik máš letos žáků?
To budou náročné počty! V průměru jsem schopná odučit denně nějakých 11 dětí po půl hodinách ve škole (tam jsem 4 dny v týdnu) a poté ještě další 3-4 soukromé studenty u sebe doma (záleží na tom, zda si platí 30 minut nebo déle).

Když to spočítám opravdu pečlivě, měla jsem v tomto školním roce 45 žáků na základních školách a dalších 15 soukromých u sebe doma. A to mám ještě čekací listinu plnou dalších zájemců.

Uff, tak to máš můj obdiv! Moc děkuji za úžasný rozhovor a přeji Ti zasloužené volno!!!

Kdo je Ludmila Simeková

Ludmila je původně slovenská klavíristka, která ale už 20 let působí jako učitelka klavíru v anglickém Weston-super-Mare poblíž Bristolu. Vyučuje částečně jako externistka na základních školách i soukromě v krásně zařízené učebně přímo u sebe doma. Zaměřuje se především na populární a filmové melodie, které také pravidelně sdílí na svém facebookovém profilu Piano with Ludmila a na svém YouTube kanálu. 

Zajímá vás, jak se vyučuje klavír v zahraničí? Pak si přečtěte i další články s podobnou tematikou:

Německo
Rozhovor s Honzou Divokým, který vede klavírní školu v německém Karlsruhe, najdete tady>>

Francie
Rozhovor s Vendulou Urbanovou, která působí jako pedagožka klavíru v Paříži, si můžete přečíst tady>>

Slovinsko
Rozhovor s nadšenou pedagožkou klavíru ze Slovinska, která naši ZUŠ navštívila s kolegy v rámci Erasmu, najdete tady>>

Už nechcete zmeškat žádný nový článek?
Přihlaste se k odběru novinek tady>>